Oborní chovy nelze považovat pouze za objekty sloužící k produkci trofejové zvěře, byť jsou za tímto účelem zakládány. Pokud splňují určité kvalitativní parametry, představuji významné krajinotvorné prvky a místa k životu nejen chované zvěře, ale též dalších živočišných a rostlinných druhů, nezřídka vzácných a chráněných. Jedním z příkladů je obora Obelisk, postavená V Lednicko-valtickém areálu na Břeclavsku.

V letech 2002-2009 jsme na stránkách Světa myslivosti postupné představili všechny domácí oborní chovy zvěře s výjimkou mladé, rozlohou, přírodním biotopem a kvalitou chované jelení a daňčí zvěře významné obory Obelisk. Přestože se s její stavbou začalo již dlouho před r, 2009, státní správa myslivosti ji schválila až v únoru toho roku. Oboru rozkládající se v Lednicko-valtickém areálu na Břeclavsku, zapsaném do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, jsme navštívili letos v červnu.

Území obory Obelisk je prakticky jediným příkladem v ČR, kde se podařilo alespoň z části obnovit původní charakter záplavového území řeky. Původní určující fenomén říční nivy - pravidelné sezónní „povodňové záplavy" byly eliminovány regulaci a ohrázováním řeky Dyje a následně byla územní skladba cíleně antropogenizovaná ve prospěch intenzivního zemědělského využití. V případě omezení a nebo úplné eliminace rozhodujících přírodních krajinotvorných faktorů pouze cílené zásahy představují jediný způsob, jak postupné alespoň z části změnit umělou antropogenní strukturu zvoleného územního fragmentu a vytvořit podmínky pro částečnou obnovu přírodních funkcí říční nivy. Tento nastíněný proces se daří postupně realizovat na území obory Obelisk. Krajinná skladba se významně posunula k původnímu přírodnímu stavu, když se výrazně zvýšil podíl vodních biotopů, luk a lesních porostů se souběžným omezením podílu tzv. orné půdy. To následné vedlo k prokazatelné obnově druhové pestrosti flory i fauny. Tyto procesy nejsou konečné, jsou dynamické a na základě aktuálního stavu nelze vylučovat i určité potřebné korekce a další cílené zásahy.

Obora Obelisk je unikátním příkladem citlivé úpravy krajiny — především revitalizace jejích segmentů. Původně intenzivně zemědělsky obhospodařované území se stalo nejen oázou klidu, ale především významným objektem pro studium obnovených či nově vytvořených biotopů. Lze říci, že zde pokračuje staletá snaha rodu Liechtensteinů — vytvořit kulturní (produkční) krajinu s pestrou škálou objektů mimoprodukčních - převážně estetických, ekologických, vzdělávacích aj. Z hlediska pedagogického je obora využívána jako unikátní, neocenitelný studijní objekt, na němž se posluchači ZF MENDELU v Lednici učí zásadám navrhování, zakládání, pěstování a obnovy dřevinných vegetačních prvků, plnících jejich multifunkční poslání.

Ing. Milan Rajnoch, CSc.

Minulý týden jsem s přítelem Petrem Sladkým shodou okolností dostřihal a ozvučil hodinový přírodopisný dokument, který jsem průběžně v loňském roce natočil v oboře Obelisk. Možná třicet několikahodinových návštěv s kamerou v ruce v malém, oploceném území Dyjské nivy nepřineslo vždy to, co jsem očekával a často jsem opouštěl oboru bez jediného kloudného záběru. Ale tak to při natáčení živé přírody chodí - ať je to v moravské krajině, nebo třeba uprostřed Amazonie. V nashromážděném materiálu se dalo ale vybrat a věřte, že ta studiová práce byla neméně zajímavá než natáčení v terénu. A nejen pro mne, i když přírodovědec je vždy nadšen, když mu řada nádherných i vzácných druhů najednou defilují před očima tak, jak se v průběhu čtyř ročních období objevovaly v různých zákoutích obory.